Jak jsem psal uĹž vÄera teÄ se drtĂm na zkouĹĄku z pĹedmÄtu OSY. MinulĂ˝ tĂ˝den jsem si vĹĄiml, Ĺže mezi literaturou a slidy je i odkaz na dalĹĄĂ uĹžiteÄnĂŠ zdroje. ProchĂĄzel jsem si to a urÄitÄ se k tomu vrĂĄtĂm jeĹĄtÄ aĹž udÄlĂĄm zkouĹĄky. Jsou tam jednak nÄjakĂŠ usnetovĂŠ konference a pak taky tĹeba dalĹĄĂ zajĂmavĂŠ slidy nebo Operating System Technical Comparison coĹž je skuteÄnÄ vyÄerpĂĄvajĂcĂ materiĂĄl o vĹĄech moĹžnĂ˝ch i nemoĹžnĂ˝ch OS.
PĹi prochĂĄzenĂ pĹednĂĄĹĄky o plĂĄnovĂĄnĂ procesĹŻ jsem mÄl trochu problĂŠm pochopit pĹedposlednĂ slidem kde je vysvÄtlovĂĄn algoritmus shortest process next pro rozhodnutĂ, kterĂ˝ proces naplĂĄnovat jako dalĹĄĂ. Tento algoritmus vychĂĄzĂ z nonpreemptivnĂho (tedy takovĂŠho kdy vĹždy kaĹždĂ˝ proces bÄŞà dokud neskonÄĂ nebo se sĂĄm nezablokuje) shortest job first, kterĂ˝ mĂĄ oproti first come – first served vĂ˝hodnÄjĹĄĂ prĹŻmÄrnĂ˝ turnaround (tedy Äas mezi poĹžadavkem na vĂ˝poÄet prosesu a jeho dokonÄenĂm vÄetnÄ Äasu kdy ÄekĂĄ aĹž se zpracujĂ jinĂŠ procesy).
Ten shortest process next je oproti tomu preemptivnĂ, tedy takovĂ˝ kterĂ˝ po urÄitĂŠm ÄasovĂŠm quantu pĹepne na jinĂ˝ proces sĂĄm a je tedy potĹeba u interaktivnĂch systĂŠmĹŻ. Na tom slidu je uvedenĂ˝ vzorec:
k T0 + (1 – k) T1
kde k je konstanta mezi 0 a 1. Moc jsem to nechĂĄpal jak tomu mĂĄm rozumÄt. Trochu jsem zkouĹĄel googlit a zjistil jsem, Ĺže materiĂĄlĹŻ zabĂ˝vajĂcĂ se teoriemi OS je opravdu hodnÄ. NamĂĄtkou tady nebo tady. Dokonce jsem naĹĄel jeden docela zajĂmavĂ˝ test zabĂ˝vajĂcĂ se shedullingem. Nakonec jsem ten algoritmus pochopil z tohohle slidu.
Je to tak, Ĺže T0 je vĹždy doba vĹĄech pĹedchozĂch bÄhĹŻ (kromÄ toho poslednĂho) a T1 je Äas bÄhu v poslednĂm ÄasovĂŠm quantu. Konstanta k pak udĂĄvĂĄ jestli vĂce zĂĄleŞà na prĹŻmÄrnĂŠ dĂŠlce vĹĄech dosavadnĂch quant a nebo nĂĄm zĂĄleŞà jen na velikosti toho poslednĂho.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.