SLACKWARE: INSTALACE A PAK TISKARNA NA USB

Celou vcerejsi nedeli jsem stravil u sveho pritele jeste ze zakladky. Pamatuju si jak jsme nekdy ve ctvrte tride byli na skole v prirode a ja jsem hodiny a hodiny poslouchal o tom jake ruzne vymakane elektronicke vecicky doma letuje a paji. Vypravel mi tehdy o malinkych krabickach na ktere kdyz se zapiska tak zapiapaji, o tom jak vykuchal uz nekolik kalkulacek aby z nich dostal slunecni panylek aby s nim mohl napajet hodiny – no proste tehdy to pro mne byl obrovsky tvurci zazitek a poprve jsem se zamiloval do elektroniky. Myslim ze nekdy tehdy jsem s nim zacal planovat ze postavime robota, pricemz on se postara o zelezo a ja ze mu naprogramuju mozek :))) Ach kdepak ty krasne casy jsou.

Samozrejme z toho casem seslo, ale ruzne silene technologicke napady nas uz neopustili, jen se cim dal tim vic blizi nasim moznostem. Nekdy v devitce na zakladce jsme udelali jeste s jinym mim tehdejsim kamaradem to, ze jsme vzali stare wolkie tolkie vysilacky a tam kde mivaly drive jen takovy nedomrlly pendrecik jsme pridelali dloooouhatansky kovovy vlasec a ten jsem ze sveho pokoje dotahl pres kuchyn a pak vedle schodu az nahoru do dvanacteho patra. No a svete div se, dosah te vysilacky se skutecne zdvyhnul tak, ze jsme se asi na tech 500m slyseli.

Pak jsem si nekdy v prvaku na stredni poridil skutecne CBcko a tam kde predtim vedl ten vlasec vel ted tlusty anteni kabel na strechu.

Potom (protoze jsme oba byli velici silenci do pocitacu) jsme zase zacali delat na dalsim obrovskem projektu. Ja jsem nejak na netu nasel tehdy v docela ranne fazy ronju, coz je opticke pojitko na propojeni pocitacu. No abych se priznal, tak jsem nechal vyrobu na nem a moc jsem se do toho nezapojoval, protoze v te dobe jsem nemel doma ani pajku (tu jsem si koupil teprve docela nedavno po dvou letech na FELu ;). Kazdopadne kdyz uz byla elektronika hotova, tak to nefungovalo, takze z toho nakonec seslo. Navic se v te dobe uz na obzoru rysoval projekt czfreecka a tak jsme se nakonec zacali soustredit na nej.

Tedy on se do vlastniho AP prilis nezene i kdyz prvni kartu ma uplne stejne dlouho jako ja (pamatuju si jak jsem v kuchyni blbnul s plechovkou u otevreneho okna a on proti me pres udloly v chodbe jejich baraku. Ja jsem tu plechovku mel na takovem tom susaku na pradlo, on zas s tim pocitacem na chodbe musel vypadat moc hezky 😉

Kazdopadne dnes ho Awe pokryva signalem a mezitim on si v baraku nasel zdroj internetu a za to ze se stara o router pro vsechny tak mu nechavaji sosat. S linuxem zacal teprve nedavno, asi pred 3mi mesici mu kolega v praci nainstaloval ten router. Ale prekvapilo mne jak dobre to ma u sebe udelany. V prvni rade je u nej bezpecnost a taky ze jo – na tom routeru sou otevreny jen 2 porty! Jeden je samba, ktera je povolena jen z vnitrni site a ten druhej je ssh, ktery je povoleny jen z nekolika malo IP adres. Ten stroj jede na RedHatu, ale vzhledem k tomu ze RedHat ukoncil podporu atd, tak to chce casem prenest na neco jineho. No a ucelem naseho zkouseni bylo:
1) vyzkouset jestli stavajici router sneze vzhledem k IRQ 4 sitovky (jedna do netu a jedna do vnitrni site – ty uz tam jsou, jedna pak wifi do czfreeho a pak jedna ISA sitovka pro ronji, kterou na nej chce nahodit Ondra Tesar).
2) nainstalovat slackware linux, ze ktereho se za najaky cas stane prave ten router
3) na tom slackwaru rozchodit jeho novou USB tiskarnu
4) rozchodit wifi sitovku v tom slackwaru

Na jeden den to bylo ukolu docela dost, ale nakonec se nam to vsechno povedlo.

Nejdrive jsme odpojili router a prinesli ho do pristupnejsi misto nez je ten kumbal na chodbe. Musim ale uznat ze tohle je to misto teke presne vyhovuje – misto jako stvorene na servrovnu. Jenze on ma na rozdil ode mne to stesti ze ma ten kumbal primo sousedici s bytem. No ale abych nezdrzoval. Dali jsme tam dalsi 2 karty, jednu wifi a druhou ISA 3c509 a nabootovali jsme, ja sem pak jeste rucne zavedl jadro pro tu 3comku a stahnul jsem ovladace hostap tak jak jsem zvykli. Problem ale byl, ze hostap_pci pri pokusu o zavedeni do jadra zahlasil, ze nenalezl zarizeni. Nakonec jsem zjistil, ze zrejme pri pouziti iwconfigu se zavehli jeste pred tim jine moduly, konkretne orinoco_cs, coz me docela prekvapilo vzhledem k tomu, ze se jedna o XI626ku. Navic me zmatlo ze ta wifi karta dostala oznaceni eth2 misto wlan0 na coz jsem zvykli a coz se taky stalo po rmmod toho modulu orinoka a modprobe hostap_pci.

Tim prvni bod zkoncil a vrhli jsme se na tu instalaci Slacka. Musim rici, ze instalacni proces se mi docela libil a asi to bude proto, ze ty konfiguracni dialogy ala ncurses jsou hodne podobny tem na ktere jsem byl zvykli z Debiana. Jiank velmi podrobny navod instalace Slackwaru ktery jsem si nasel par dni predtim sem nakonec ani nepouzil. Disk jsem rozdelil podle toho jak mel rozdeleny disk na routeru – tedy:
50M /boot
1,5G /
500M /var/log
1G /tmp
128M swap
zbytek /var/data kde sou data uzivatelu na te sambe.
No ty velikosti berte radsi s rezervou, protoze uz sem to urcite od vcerejska stacil zapomenout a navic ja bych to asi rozdelil kapanek jinak – predne bych udelal specialni partisnu na /usr.

Taky se mi velice libil system volby baliku. To bych rekl ze ma debian urcite pri instalaci udelane hur (no ale mozna ze ted uz ne – uz je to preci jen asi rok co jsem instaloval debiana naposled).

Vybral jsem tedy jen primo baliky co budou potreba a uz se mohlo rebootnout a Slack 9.1 byl na svete. Pak jsme nainstalovali Cups, coz je velmi moderni system pro nastavovani tiskaren a to hlavne proto, ze mi kamos ukazal zkusebni stranku z Mandraka, ktery mu pry tuhle tiskarnu nadetekoval sam a na ty zkusebni strance byl prave podepsany Cups.

No netrvala dlouho zjistit ze Cups se nastavuje pomoci web rozhrani na nejakem portu okolo 631 nebo tak nejak a chvili mi zabralo nez jsem pochopil ze v konfiguraku musim povolit i prihlaseni z jineho pocitace (standartne je pristup povolen jen z localhosta). V sekci admin jsme zvolili pridat tiskarnu, v seznamu portu byl jeden u ktereho byla rovou identifikace te tiskarny a pak prisel problem, ze mezi vyrobci nebyl ten spravny. Nakonec jsem ji zvolil jako RAW s tim, ze stejne je hlavni aby fungoval tisk z wokenich klientu a primo z toho routeru stejne nikdo nic tiskat nebude.

No a pak prislo na radu sdileni te tiskarny pomoci samby. Vysel jsem z predpripraveneho konfiguraku /etc/samba/smb.conf-sample. Na poprve se to nejak nechytlo. Tak jsem zacal googlit a nakonec jsem zjistil ze by mozna nebylo spatny nastavit tam ty 2 hodnoty v sekci global takhle:
printing = cups
printcap name = cups

Pak uz windowsy videli tu tiskarnu, nainstalovali jsme windowsy driver a uz to tiskalo, akorat tu byl problem s tim, ze nebyla videt fronta. V titulku okna byla hlaska:
Pristup odmitnut: spojeni se nezdarilo.

Protoze mi segra hlasila stejny problem kdyz tiskla ona ze svych woken, tak jsem si rek ze je na case abych zjistil co tuhle hlasku spusobuje a aso po pul hodine hledani jsem na to nakonec prisel. Staci totiz do konfiguraku pridate jen tenhle radek:
use client driver = yes

Po uspesnem rozbehani te tiskarny jsme se zacali zabyvat tim wifi pripojenim do czfree. O5 jsem nainstaloval hostap, nastavil jsem pomoci iwconfigu kanal a essid, ktere mel mit to AP na ktere jsme se pripojovali a pak uz stacilo jen chvilku si pohrat s domaci vyrobenou antenkou a pak jsme mohli dokonce i zavrit okno (jen ty zaluzije kdyz se spustili tak nejak signal drsne spadnul na nulu 😉

Pak jsem jeste nakonfiguroval routovani jak na routeru, tak na tom windowsovym klientovi (coz me ale ted napada ze to jsem vubec delat nemusel, protoze stacilo dat tu routu do czfreeho jen na tom hlavnim routeru, na ktery ukazovala default routa vsech ostatnich).