ZAMĚŘOVÁNÍ RONJI – II. DÍL

Dnes jsme chtěli dokončit co jsme včera započali s FoTomem. Ještě jsem si vzpomněl, že včera jsem si samozřejmě od něj neodnesl ten krasný tenký plech ideální to materiál na krabičky do kterých se bude prasit to vrabčí hnízdo a tak jsem tentokrát přišel o něco dříve abych ty krabičky vystříhal z toho plechu přímo u něj. Nakonec jsme stihly jen RX a TX krabičku a AUI modul jsme nechali na jindy. Každopádně teď ještě vyvrtat díry a můžu začít letovat.

Jen myslím, že poslechnu radu zkušenějšího a ještě si pořídím nějakou mikropájku. Prý by byla dobrá nějaká výkonnější, protože u nich se dá výkon vždy snížit. Někdy příští týden si ji koupím ve Václavské pasáži.

JeĹĄtě neĹž se Ăşplně setmělo, tak jsme obrĂĄtili ĹĄrouby tak, aby hlavou koukaly na nĂĄs. TakĂŠ chci poopravit jeden včerejĹĄĂ­ Ăşdaj – ty dolaďovacĂ­ ĹĄrouby tam nejsou 2 na kaĹždĂ˝ tubus, ale 4 – pro kaĹždĂ˝ směr jeden. Idea je hezkĂĄ – dotahujeĹĄ hornĂ­ a tubus se stáčí nahoru – ale v praxi hodně zĂĄleŞí na tom, jak moc jsou dotĂĄhlĂŠ zrovna ostatnĂ­ ĹĄrouby.

Na tohle téma proběhla diskuse s Ondřejem po vysílačce a prej v prvních verzích držáku byly ty šrouby vždy 2 a 2 nad sebou. Tedy když jste chtěli doprava,tak jste museli utáhnout stejně oba šrouby napravo. Prý to nemělo tu vlastnost, že záleželo na dotáhnutí ostatních dvou šroubů, ale blbě se to regulovalo stejně.

TentokrĂĄt jsme si takĂŠ přinesly poněkud lepĹĄĂ­ ĹĄtafle neĹž včera a hlavně lepĹĄĂ­ „dotahovĂĄtko“ (takovĂŠ kterĂŠ se jen nasadĂ­ a páčkou se dělĂĄ nahoru a dolu a nemusĂ­ se tedy sundavat z toho ĹĄroubu). TakĂŠ jsme uĹž naprosto přesně věděli kde ta ondřejova ronja je. Přesně jsme věděli, Ĺže kdyĹž nad tĂĄmhlentou vĂ˝tahovou ĹĄachtou pĹŻjdeme nahoru tak narazĂ­me na 2 světla a u toho levĂŠho to je. Skoro jako kdyĹž zkuĹĄenĂ˝ astronom hledĂĄ souhvězdĂ­ bĂ˝ka.

V podstatě nám na nastavení obou tubusů i s relativně dobrým dotáhnutím (Ondra říkal, že prý by na všech šroubech měla být guma stáhnutá alespoň na polovinu) nám to trvalo cca 3 hodiny.

Nejprve jsme naměřili levý tubus, pak jsme přendali vysílač do pravého a znovu jsme hledali odrazku. Nakonec se povedlo i to a zbývalo trochu si pohrát s ohniskem, což probíhalo tak, že jsme pomalu posouvali vysílačem v tubusu a Ondřej nám do vysílačky předčítal hodnoty, které mu ukazuje jeho voltmetr. Pak jsme to udělali opačně a bylo. Konkrétně jsme se my dostali na hodnotu 320-350mV a Ondřej to sešteloval u sebe na nějakých 290mV.

Vzhledem k tomu, že Ondřej sice má už připravený počítač, ale nemá v něm hard disk, tak nám propojil v AUI přijímač s vysílačem, takže vznikl takový velký loopback. Dopoledne jsem zrovna našel návod na loopback testování ronji. Postupoval jsem podle toho návodu následovně:

modprobe 3c509 options 1 full_duplex 1
ethtool -s eth1 duplex full speed 10 port aui
ifconfig eth1 192.168.2.1 netmask 255.255.255.0
arp -i eth1 -s 192.168.2.2 00:A0:24:71:B3:C5

Pak jsem ještě musel vypnout firewall, ale dost mne vyvedlo z míry, že jsem na tcpdumpu nepoznal, že by se dělo něco jako odpověď.

Zatím co jsem šel domů se mi to ale rozleželo v hlavě a uvědomil jsem si, že přeci není od koho tu odpověď dostávat. Jediné podle čeho poznat, že ten spoj chodí je, že se prostě na tcpdump výpisu místo jednoho echo request objevý ty požadavky dva (jeden odeslaný a druhý přijatý). Abych to viděl, tak jsem specifikoval, že chci ping posílat v intervalu 5s:

ping -i 5 192.168.2.2

No a výpis z tcpdumpu pak vypadá následovně:

# tcpdump -i eth1
tcpdump: listening on eth1
23:35:11.535714 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)
23:35:11.536030 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)
23:35:16.535711 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)
23:35:16.536034 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)
23:35:21.535717 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)
23:35:21.536051 192.168.2.1 > 192.168.2.2: icmp: echo request (DF)

6 packets received by filter
0 packets dropped by kernel

Na první pohled tedy žádný zvláštní rozdíl, ale když se podíváte na časy, tak je vše jasné. Prostě to chodí. Teď už mne jen čeká boj s větrnými mlýny abych pro Ondřeje vybojoval nějaké IP a pak to jen hezky donastavit a bude první linka na ronje v Modřanech v provozu.

No a navíc mám téma pro svojí semestrálku z předmětu C++. Když už tady tu linku máme, tak by se přeci hodil nějaký prográmek, který by monitoroval tu linku, dokázal statisticky vyhodnotit výpadky a hlavně (a to myslím v žádném současném softwaru nenajdu) by dokázal ty výsledky spojit s počasím, jaké zrovna v době výpadku bylo.