Opravdu uĹž z Äetnosti pĹĂspÄvkĹŻ jistÄ cĂtĂte to blĂĹžĂcĂ se zkouĹĄkovĂŠ obdobĂ. NicmĂŠnÄ ÄĂm se musĂm pochlubit je, Ĺže jsem Ăşplnou nĂĄhodou zĂskal do svĂŠ pĂŠÄe jeden kousek stroje SUN SPARCstation 5. BohuĹžel jsem se z ÄasovĂ˝ch (jeĹĄtÄ mne ÄekĂĄ pĂĄr semestrĂĄlek) a kabelovĂ˝ch (nemĂĄm napĂĄjecĂ) dĹŻvodĹŻ jsem ho zatĂm nerozbÄhl i kdyĹž jsem mÄl obrovskou chuĹĽ.
Na rootovi vyĹĄel zrovna v minulĂŠm tĂ˝dnu dvoudĂlnĂ˝ seriĂĄl o tom jak na SPARCstation nainstalovat linux. KonkrĂŠtnÄ mĂŠho oblĂbenĂŠho Debiana. JĂĄ mĂĄm ovĹĄem s tĂm slunĂÄkem jinĂŠ plĂĄny. BuÄto se mi podaĹĂ vyĹĄpekulovat jak nÄjak inteligentnÄ udÄlat multi head za vyuĹžitĂ druhĂŠho poÄĂtaÄe (to znamenĂĄ sdĂlenĂĄ klĂĄvesnice a myĹĄ mezi tÄmi poÄĂtaÄi) a tĂm pĂĄdem by se poÄet monitorĹŻ na mne zĂĄĹĂcĂ rozrostl na tĹi, a nebo hold rezignuji na to abych ho mÄl u mne v pokoji a deponuji ho buÄ do loĹžnice k rodiÄĹŻm nebo nÄjak ĹĄikovnÄ do obĂ˝vĂĄku. No uvidĂm, ale spĂĹĄ se do toho pustĂm aĹž po zkouĹĄkĂĄch.
DalĹĄĂ co jsem k tomu dostal byly 2 pĂĄskovĂŠ zĂĄlohovacĂ mechaniky, ale bohuĹžel do nich nemĂĄm mĂŠdium. Budu muset zapĂĄtrat po svĂ˝ch znĂĄmĂ˝ch, kteĹĂ pracujĂ jako sĂĹĽaĹi u vÄtĹĄĂch firem. KoneÄnÄ se tak doufĂĄm nauÄĂm jak se s takovĂ˝mi pĂĄskami zachĂĄzĂ a moje idea je udÄlat backup centrum pro vĹĄechna AP v naĹĄem cloudu.
No a teÄ k tem pĂĄr drobnostem co jsem bÄhem toho tĂ˝dne (nebo spĂĹĄe vĂkendu kdy jsem pracoval na semestrĂĄlce na pĹedmÄt UNIX – btw slajdy z tohohle pĹedmÄtu doporuÄuji jako velice dobrĂ˝ studijnĂ materiĂĄl pro zaÄĂĄteÄnĂky) vypĂĄtral. Tak hlavnÄ stojĂ asi za zaznamenĂĄnĂ jak se pracuje v editoru vim s vĂceĂşrovĹovou schrĂĄnkou (clipboardem). Docela Äasto se mi stalo, Ĺže jsem se omylem nÄco smazal, pak jeĹĄtÄ nÄco (obzvlĂĄĹĄĹĽ na exotiÄtÄjĹĄĂch klĂĄvesnicĂch jako majĂ tĹeba terminĂĄly na FELu na chodbÄ) a pak kdyĹž jsem to chtÄl vrĂĄtit, tak jsem narazil na to, Ĺže v bezprostĹednÄ pouĹžitelnĂŠ schrĂĄnce byl jen poslednÄ smazanĂĄ vÄc. TeÄ uĹž vĂm, Ĺže je to docela jednoduchĂŠ. StaÄĂ pĹed tĂm, neĹž zmĂĄÄknete p jako paste napsat sekvenci ‚# kde # znamenĂĄ jednocifernĂŠ ÄĂslo. TakĹže pokud jste do schrĂĄnky uloĹžili nÄkde ĹĂĄdek, pak jste smazali jinĂ˝ ĹĂĄdek a teÄ chcete vloĹžit to co jste pĹŻvodnÄ uloĹžili staÄĂ napsat ‚2p.
Je to dosti podobnĂ˝ princip jako se znaÄkami. Vy si totiĹž ve vimku mĹŻĹžete nadefinovat mĂsta (v pĹĂkazovĂŠm reĹžimu mX, kde mĂsto „X“ mĹŻĹže bĂ˝t jakĂ˝koli znak a pak kdykoli kdyĹž zmĂĄÄknete kombinaci ‚X se octnete na mĂstÄ kde jste si udÄlali tu virtuĂĄlnĂ znaÄku (na vĂ˝slednĂ˝ text to samozĹejmÄ ĹžĂĄdnĂ˝ vliv nemĂĄ.
Dalťà drobnosti se týkajà uŞ jen bashe. Tak jednak jsem si pohråval s aritmetikou v bashi. Docela hezkå demonstrace aritmetiky v bashi.
Dnes poslednĂ drobnost (uĹž jsem nÄjakĂ˝ malĂĄtnĂ˝) je jak programem cut zpracovat vĂ˝sledek pĹĂkazu ls -l. OdpovÄÄ na tento problĂŠm (ls generuje mezi jednotlivĂ˝mi sloupci pohyblivĂŠ mezery aby to lĂŠpe vypadalo) jsem naĹĄel tady. DÄlĂĄ se to pomocĂ filtru tr, kterĂ˝ slouŞà k nahrazenĂ znakĹŻ v ĹĂĄdku za jinĂŠ znaky a pomocĂ pĹepĂnaÄe tr -s se dĂĄ specifikovat, Ĺže mĂĄ nahradit i nÄkolik vĂ˝skytĹŻ za sebou za jeden znak z nĂĄhrady. ProstÄ v tĂŠ mojĂ semestrĂĄlce to dÄlĂĄm nÄjak takhle:
ls -l | tr -s ‚ ‚ | cut –output-delimiter=‘ ‚ -d ‚ ‚ -f -8
coĹž vytiskne vĹĄe kromÄ poslednĂho devĂĄtĂŠho sloupce, tedy kromÄ jmĂŠna souboru.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.